Jak se první dva stupně osmistupňové jógové cesty promítají do našich životů v karanténě?

Doba, ve které žijeme, nás tlačí do různých slepých míst. Dosud jsme žili v pracovním nasazení, v povinnostech, ve spěchu a rychlosti, ale zároveň jsme žili v blahobytu a nenasytnosti. Mnohým z nás se teď zastavil čas, nemůžeme chodit do práce, do fitness a jógových studií nebo do nákupních center. Máme menší nebo téměř žádný příjem, omezujeme návštěvy přátel a denně riskujeme ponorkovou nemoc s lidmi, s kterými trávíme více času, než jsme zvyklí.

Zkusme se raději vrátit ke kořenům jógy, která se stala pro mnohé koníčkem, výdělečnou činností anebo způsobem seberealizace. Zaměřme se na první dva stupně osmistupňové cesty, na pravidla Jama a Nijama. Jama obsahuje pět bodů, pravidla vnější kázně – to, jak se chováme k ostatním a ke svému okolí. Naopak Nijama představuje pět pravidel vnitřní sebekázně, tedy způsob chování k nám samotným.

Aktuálně jsme okolnostmi nuceni zůstat v uzavřeném prostoru, ať už s rodinou, svými dětmi, anebo svým protějškem. Zjišťujeme, že se vidíme častěji než obvykle. Uvědomujeme si, jak těžké je udržet vztah na pozitivní a láskyplné rovině. Připomeňme si tedy pravidla Jamy. Tou první je Ahimsa, které představuje neubližování si. Nezraňujme ostatní fyzicky ani slovně. Věřím, že každý z nás ví, že není vždy jednoduché vycházet s jednou a toutéž osobou několik hodin v kuse a zároveň zůstat ohleduplný, přátelský a milý. Snažme se tedy najít vnitřní sílu a toto pravidlo mít stále na paměti.

Dále se podívejme na pravidlo Satja a sice říkat si pravdu a být upřímný. Máme konečně čas a prostor si povšimnout, jak těžké je skombinovat obě pravidla, neurazit a nezranit druhého, ale zároveň zůstat upřímný.

Říkat pravdu je vždy dobré, správné, ale důležité je, jak ji sdělíme.

(citace: Jóga v denním životě)

Setkáváme se i s pravidlem Astéja, jehož obsah říká, že nemáme krást a nebrat nic, co patří jiným. Nachytali jste se třeba v situaci, když si váš protějšek koupil svůj oblíbený jogurt a vy jste mu ho snědli? Někdy je lepší se toho druhého nejprve zeptat, a tedy jednat dle nejlepšího vědomí a svědomí.

Co takové pravidlo Brahmačárja, pravidlo o zdrženlivosti? V této době je třeba zůstat zdrženliví a více když dřív přemýšlet nad svými činy a jejich důsledky, například zdali půjdeme ven či nikoliv. Jednat tak, abychom nenakazili sebe ani druhé, dodržovat karanténu a vzniklá opatření.

A tak se dostáváme k poslednímu pravidlu vnější kázně, a sice k pravidlu Aparigraha, které poukazuje na nehromadění věcí a majetku. Co vám to připomíná? Chodíme do obchodů, objednáváme si z e-shopů a nakupujeme plno věcí a potravin. Ale potřebujeme všechny tyto produkty? Nebo bychom si vystačili jenom s polovinou našeho nákupu i za podmínek, že se najíme 3-5x denně a máme co na sebe?

Přejděme nyní k pravidlům vnitřní sebekázně. Prvním pravidlem Nijamy je Sauča se týká vnější a vnitřní čistoty. Jak můžeme podpořit vnější čistotu je v dnešní době jasné. Měli bychom dodržovat hygienická opatření, nosit roušky, respirátory, rukavice, mýt si pořádně ruce a používat dezinfekci. Vnitřní čistota naopak znamená umět si věci vyříkat, neschovávat kostlivce ve skříni, nenechat se negativně ovlivňovat minulostí, nemstít se, odpouštět a mít čisté úmysly. Zrovna teď je ideální doba, kdy se projevují charaktery jednotlivců, skupin a jejich úmysly. Můžeme vidět, kolik žen šije ochranné roušky a čepice, nebo vyrábí dezinfekce, kolik mužů rozváží jídlo zdravotníkům, hasičům a ostatním pracovníkům v první linii, kolik naučných pořadů vzniká pro děti a kolik lidí, organizací a nadací se stará o naše seniory. Naopak k některým lidem, kterým jsme věřili, teď ztrácíme důvěru. Uzavřeli se ve své ulitě, nepodporují ostatní, mají strach sami o sebe a jejich sláva na sociálních sítích padá rychleji než kapky deště. I toto můžeme zahrnout do pravidla Sauča.

Druhé pravidlo Santoša – být spokojený, přijmout věci takové, jaké jsou a najít na tom to pozitivní. Přijměme náš život v karanténě takový, jaký je. Snažme se z něj dostat to nejlepší a buďme za to rádi. Kdo nám dá tolik času být konečně sám se sebou nebo se svou rodinou? Kdo nás nechá jen tak doma? Kdo nám ukáže cestu ke skromnosti? Buďme rádi za tuto možnost a přijměme ji.

Další pravidlo Nijamy je Tapas, které nás učí sebekázně. Pociťujeme, že zmizel náš bič, instruktor, trenér nebo šéf a abychom se pustili do práce nebo do cvičení, jsme nuceni hledat sílu a energii sami v sobě. Pracujme tedy na vlastní kázni, buďme trpěliví, respektujme překážky a kráčejme až ke hvězdám.

Předposlední pravidlo Svadhjája se týká samostudia. Podle asthangové cesty bychom měli věnovat určitý čas studiu tradičních spisů jógové filozofie. Můžeme si toto pravidlo však přeložit i tak, aby bylo schůdné pro nás Evropany a zaměřit se třeba na studium psychologie, tradiční čínské medicíny nebo ásanové techniky. Máme teď zkrátka jedinečnou možnost sáhnout po knize a něco nového se přiučit.

Poslední věc, kterou nás tato doba nemocí a karantén učí, vychází z pravidla Išvarapranidhána, které znamená oddanost a respekt k vyšším silám. Nemáte poslední dobou taky ten pocit, že se stáváme okrádači přírody, devastujeme ji a snažíme se ji obalamutit? Stavíme nové dálnice, sídliště, upravujeme genetické informace, podstupujeme potraty, uměle vytváříme novou přírodu, komodity a dokonce už i lidské bytosti. Išvarapranidhána nás učí respektovat přírodní zákony, které tady byly už dávno před námi.

Tak co říkáte? Ještě stále jógu jenom cvičíte nebo ji i žijete?

Autorka: Kristýna Stupková