Setkali jste se někdy na jógových lekcích s výrazy, jejichž významu jste úplně nerozuměli? Není se čemu divit..
Nejspíš jste je ani nikdy předtím neslyšeli anebo zkrátka nebyl zrovna čas na to si je na lekci do hloubky vysvětlovat. A právě proto vznikl tento článek. Věřím, že Vám pomůže zase o kousek víc vklouznout do „tajů“ jógového světa, který zase až tak tajemný není. Světa plného názvů v sanskrtu a že příště, až na Vás lektor spustí svůj jógový slang, lépe mu porozumíte.
Tak tedy, asi jste se už setkali s termínem Ujjayi pranayama [údžají pránájáma]. O co tady vlastně jde? Dech ujjayi je jeden ze základních dechů, který se během praxe jógy hojně používá. Uslyšíte o něm velmi často. Stejně jako ve všem, má ujjayi své příznivce, ale i odpůrce. Někdo ho nevyučuje vůbec a někdo na jeho praktikování naopak velmi trvá. V tomto článku se nebudeme bavit o tom, co je a co není správné, co dělat a co nedělat, ale jednoduše.. řekneme si holá fakta a je jen a jen na Vás a Vašem učiteli, jestli se rozhodne(te) tu kterou praktiku během své praxe použít.
Dech ujjayi, nazýváme ho také Vítězným anebo Oceánským dechem, pomáhá zklidnit mysl a zahřát tělo. Provádíme-li ho správně, jeho účinky jsou jak energetizující tak zároveň i zklidňující. Dech ujjayi je tvořen jemným zúžením v oblasti hrdla, kdy vědomě vytváříme odpor proti průchodu vzduchu a tím vytváříme chrčivý zvuk připomínající zvuk vln v oceánu narážející na břeh anebo si ho můžeme představit jako šumění listů v korunách stromů. Zjednodušeně si můžeme dech vyzkoušet tak, že si dáme ruku před pusu, na kterou vydechneme stejně jako když chceme orosit zrcadlo před sebou, akorát že se zavřenými ústy. Existuje další pomůcka, kdy si s nádechem představujeme, že chceme vyslovit SÓ a s výdechem HAM. Opět se zavřenými ústy. Může nám pak připadat, že tak náš dech při nádechu i výdechu opravdu i zní.
Další nejčastější pojem v józe je bandha [banda]. V tantrické literatuře má význam slovo bandha “spoustat“ . Jde o svalové kontrakce ve fyzickém těle, které udržují oběh prány (energie) v našem jemnohmotném (duševním) těle. Tři základní bandhy jsou mula bandha, uddijána bandha a jalandhara bandha.
Mula bandhou se označuje aktivní pánevní dno, nebo taky kořenový zámek v místě kořenové čakry (Muladhara). Kořenová čakra je umístěna ve spodní části trupu nebo-li perinea, což je oblast mezi konečníkem a genitáliemi. Svaly pánevního dna podporují správnou funkci močového měchýře, střev a dělohy. Současně ovlivňují správné postavení pánve a tak i celé páteře. Učení mula bandhy jsou různá. Naposledy jsem zaslechla doporučení, jak ji aktivovat a které se mnou rezonuje, tím, že si představíte své pánevní dno kde se nachází pánevních kosti nalevo i napravo, kostrč vzadu a stydká kost vepředu a s nádechem je vytahujete směrem od sebe do dálky. S výdechem si pak představíte jak se v dálce všechny tyto čtyři kosti spojí obloukem k sobě a jemně je stisknete a spojíte směrem k sobě. Hýžďové i stehenní svaly a horní břicho by měly přitom zůstat uvolněné. Aktivace svalů pánevního dna nasměruje apánu-váju (energii vstupující do těla prostřednictvím dechu) směrem nahoru a pomáhá nám tak si udržet životní energii a sílit její vítr, který udržuje tělo v harmonii.
Uddijána bandha se soustředí zejména na čakru solar plexu (Manipura), tedy na oblast našeho břicha, které pomocí této bandhy stimulujeme a masírujeme. Nejde tak ale úplně o klasickou bandhu, jelikož u bandhy nastává svalová činnost, zatímco u uddijány jsou svaly uvolněné. Jedná se o tzv. břišní uzávěr, kdy dochází k nasátí orgánů z břišní dutiny do hrudníku. K vtažení dochází podtlakem, nikoliv svalovou činností. Praktikování uddijány zlepšuje například náš krevní oběh, zpomaluje činnost srdce, masíruje orgány v břiše a zlepšuje jejich činnost. Je take vhodná pro ženy po porodu. Naopak vyhnout bychom se jí měli v případě akutních zánětů střev a při srdečních potížích. Uddijána ovlivňuje tok pančaprán ( pět prán; každá z těchto pěti prán proudí v jiné části těla a působí na různé procesy v těle). K nácviku uddijána bandhy se doporučuje stát rozkročmo, s pokrčenými koleny a dlaněmi opřenými o stehna. Během postupného výdechu snižujeme těžiště těla a na konci samotného výdechu vtáhneme břicho dovnitř, které pod tlakem masíruje naše břišní ográny.
Jalandhara [džalandára] bandha se praktikuje v oblasti našeho krku, čímž cílí na naši krční čakru (Višuddha). Pomáhá nám na problémy v krční oblasti, rozvíjí schopnost na delší dobu zadržet dech a povzbuzuje činnost štítné žlázy. Podporuje také schopnost koncentrace a obecně mozkovou aktivitu. Jalandhara bandhu provádíme spíše v sedě, buďto po nádechu anebo po výdechu, kdy se mírně předkloníme, povytáhneme bradu dopředu a pak zase dolů směrem k sobě a zadržíme dech. Spolu s mula bandhou a uddijána bandhou utváříme tzv. Mahá bandhu (mocnou velkou bandhu; kombinaci všech tří band dohromady), která působí na celé naše tělo, na vegetativní nervový systém, na naše orgány, svaly i nervy a také silně ovlivňuje naši psychiku.
Neodmyslitelnou součástí jógových pozic, zejména těch ve kterých provádíme dechová cvičení, zpravidla na začátku a na konci lekce, je mudra nebo-li pozice prstů. Jde o prastarou metodu vedoucí k dosažení energetické, psychické i tělesné rovnováhy. V buddhismu či hinduismu znamená mudra symbolické nebo rituální gesto. Podle tradičního učení má každý z pěti prstů na ruce přímou vazbu na jeden z pěti hlavních materiálních elementů. Palec symbolizuje slunce a oheň, ukazováček vzduch, prostředníček je spojován s nebesy a vzduchem, prsteníček se zemí a malíček s vodou. Určitá poloha prstů – mudra reguluje tok prány v těle.
Z lekcí můžete znát třeba Gyana [gjána]mudru kdy hřbety dlaní zpravidla spočívají na stehnech, palec a ukazováček jsou spojené. Tímto spojením pomáháme naší mysli setrvat v přítomném okamžiku, A(tma)njali mudru kdy spojíme dlaně před srdcem do modlitby na důkaz úcty a jednoty vůči druhému, anebo třeba Padma mudru (mudra lotosu) kdy spojením palců a malíčků k sobě vytvoříme z dlaní tvar lotosového květu a aktivujeme tak srdeční čakru (Anahatu). Pomocí této mudry v sobě probouzíme radost, lásku a soucit.
Samasthiti [samastiti] je jednoduše stojná ásana (pozice) s nohama u sebe a s rovnými zády. Je často používána jako alternativa Tadasany (pozice hory), kterou provádíme na začátku a na konci Surya Namaskar (Pozdravu slunci). Díky této ásaně budujeme klid, sílu a smysl pro uvolnění. Bývá prováděná také mezi ásanami jako způsob jak tělo a mysl naučit absorbovat účinky předchozí ásany a připravit se tak na další.
Drishti [drišti] je o používání a směrování zraku. Slouží k udržení klidné mysli a brání tvorbě myšlenkových vln. 2. verš Patanjaliho jóga sútry ,, yogas chitta vritti nirodha” , tak pojednává o podstatě mentální práce v józe. V ásanové praxi používáme drishti jako záchytnou pomůcku v průběhu balančních pozic a k lepšímu soustředění během nich. Mimo podložku můžeme drishti přirovnat k soustředění se na danou činnost a dokonce i na cíl v životě. Říká se ,,Kam jde focus, tam jde energie.“ Je proto dobré se zaměřovat na podstatné věci, které chci anebo musím udělat, než na ty nepodstatné, co se dají odložit. Protože roztříštěná mysl nikdy není příliš efektivní.
Pevně doufám, že se mi podařilo Vám o něco víc přiblížit jógový slang, který je nám lektorům někdy natolik samozřejmý, že my sami zapomínáme, že to nemusí nutně platit pro všechny, co jsou na podložkách okolo nás. A co víc, je dobré se do něj někdy naopak ještě více ponořit a objevit tak kolikrát nové souvislosti, které se mnohdy vynoří až po letech praktikování.
Autorka: Magdaléna Štarhová
